Helplessness 19

20. dubna 2018 v 22:03 | Ada |  Helplessness - Bezmocnost
HELPLESSNESS 19

Další den po probuzení čeká na Kellyho u lůžku doktor Abrams, což není příliš povzbudivý pohled, ale co nadělá. Svým způsobem je i on jeho ošetřujícím lékařem, ať se mu páčí či nikoliv. "Dobrý ráno, dneska už nebude amok?" Div se doktor neušklíbne. Kelly protočí očima a odvrátí hlavu ke straně. "Přijde si s Vámi promluvit doktor Charles... Chcete znát nějaké podrobnosti o svém stavu, o lécích či o tom jak poznáte, že se Vám chce na záchod?" zeptá se Abrams a Kelly hodí takový celkem pohoršený pohled, že tohle fakt řešit nechce s nikým. "No myslím, že aspoň jednu věc budete chtít vědět a to věc ohledně vylučování. Ve vašem případě se to včas pozná stahami nebe křečemi v břiše... Jinak Vám už dnes dáme nějakou lehkou stravu a budem Vás už přirozeně zavodňovat... Kdyby cokoliv zvoňte..." Dopíše něco do papírů a odejde. (Bezva! Cvokaře na mě! Ani strávit mě to nenecháte, copak mě nikdo nechápe?! Mám bejt snad happy a skákat do stropu... Ha! Jenže to bych musel mít funkční nohy... Zvykej si, kolečka teď budou tvůj přítel... kdyby to bylo aspoň Ferrari...) Pomyslí si a použije i trochu toho sarkasmu, ale veřejně o tom vtipkovat nedokáže. Zatím i tohle je taková nějaká obrana mysly, aby se nezbláznila a vůbec se s tím dokázal vyrovnat a najít smysl života, který teď nabral jiný směr.


Ještě dopoledne za Severidem dorazí doktor Charles. "Dobrý den Kelly, mužů si tu s Váma na chvílí sednout?" Pronese s velmi přívětivým hlasem, avšak Kelly mu nevěnuje zcela žádnou reakci, aspoň ne tu veřejnou, v mysly nějaké reakce jako třeba no nazdar, či ostřejší přirozeně jsou. "Slyšel jsem o Vašem zranění i o prognóze, kterou máte..." Nechodí Charles příliš kolem horké kaše. Kelly mu věnuje opovržlivý pohled a nepatrně si odfrkne. "Kelly, dokážu se vžít do vašich pocitů, které teď prožíváte, ale věřte mi, že tyto pocity zmaru, beznaděje a sebepohrdání se časem vytratí... Stane se tak v době, když si sám sobě odpustíte a zároveň odpustíte i vlastním pochybám a vinnám někoho jinýho..." Začne opatrně Charles. "Děláte si ze mě prdel?! Vy už jste někdy byl v takové situaci?! Zažil jste ty pocity, co prožívám?! NE! Tak mi tu laskavě přestaňte říkat takový sračky a s těma psychologickáma řečma si běžte oblbovat někoho, kdo nená všech pět pohromadě! Vypadněte z mýho pokoje!" Ukáže mu prstem na dveře a odvrátí hlavu na opačnou stranu, než kde se nachází Charles. Ten naštěstí není ten typ psychiatra, který by vše hned lámal přes koleno a chtěl by to vyřešit okamžitě. Chápe pouto pacient-lékař a dokud nechce pacient, nemůže po něm přeci vyžadovat nějakou spolupráci a komunikaci. Ale i z tohohle si Charles vzal dost na to, aby si dokázal sestavit vlastní obrázek toho, co se teď Kellymu odehrává v hlavě a jak má k němu pro příště přistupovat....
Po poledni dorazí na JIP April. Donese Kellymu čaj a oběd v podobě ovocného pudinku. "Ahoj marode, konečně ti nesu něco na zub..." Usměje se. "Hmm..." "Ale no tak, přece na mě taky nebudeš bručet... Hele urvala jsem si pro tě polední pauzu... To jiní pacoši nemaj... Pomůžu ti s jídlem..." Řekne April a sedne si k němu. "Pokud vim, jsem krypl na nohy, ne na ruce..." Řekne a koukne na ni. "Já vim, ale protože tě nemůžem posadit ani nadzvednout tak sám by ses pěkně zadělal a jistě bys nebyl rád kdyby se tu kolem motalo x sester, aby ti převlékalo postel i tebe... Takže mi dovolíš ti pomoc?" zeptá se znova a Kelly kupodivu kývne, protože nemá na vybranou, aspoň pro zatím.
April ho nakrmí a pak mu zapne televizi, aby pořád nebyl v takovém hrobovém tichu a přisune mu k posteli stoleček na kterém má pití, ovladač a všechny ostatní důležité věci a zase mu dopřeje klid a odpočinek. Kelly během zbytku dne začne televizi i vnímat, což mu trochu pomůže s odreagováním od svých chmurných myšlenek. Na chvíli se za ním staví i jeho oddíl, který je zatím bez velitele, Boden za Kellyho ještě nesehnal záskok a nejspíš proto, že to někdo z velitelství z nějakého důvodu zdržuje. Takže v podstatě má oddíl pré a přímým "dohlížejícím" je Boden. Casey se raději drží zpět a to samé řekl i svýmu týmu, že ho můžou navštívit až zítra po službě. Sice je to tvrdé jim takhle něco zakazovat a ani jim k tomu nic pořádně neříct, ale zase je fakt, že Casey nedělá rozhodnutí jen tak a když něco udělá a rozhodne, tak ostatní věří tomu, že ten důvod je fakt pádný. I kdyby to mělo být jen to, že nechce, aby byl někdo rozptylován, ale ten hlavní důvod, co se stalo-nestalo na střeše jim neřekl.... Stačí, že o tom musí psát už ofiko zprávu ve verzi, kterou předložil Bodenovi a tohle, že se něco šetří, protože v tomhle případě vážného úrazu je to zcela normální, tak i tohle je jeden z důvodů, proč se drží zpět a Caseyho ani Bodena více nestresují než je potřeba.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | 1. května 2018 v 15:35 | Reagovat

No snad se to zlepsi, snad se uzdravi

2 Ada Ada | E-mail | Web | 1. května 2018 v 19:01 | Reagovat

[1]: Snad ano, ale je to běh na dlouhou trať s nejasným výsledkem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama